Osobnosti spjaté s Luhačovicemi

František Veselý se narodil v roce 1862, v Bystřici nad Pernštejnem – severně od Brna. Studia vedly jeho kroky nejprve na gymnázium do Brna a následně až k medicíně Karlově univerzitě v Praze. Po několika odsloužených letech jako vojenský lékař se usazuje u Brna, kde buduje studny a plnírnu minerální vody.

Od Brna to není již do Luhačovic taková dálka. František Veselý Luhačovicím podlehl již při své první návštěvě. Viděl potenciál místních léčivých pramenů a obdivoval netknutou přírodu místní oblasti – rozhodl se tedy vybudovat v Luhačovicích lázeňské centrum. Ačkoli se jeho nadšení nesetkalo s takovým ohlasem, jaký možná očekával, stala se jeho práce a nadšení základem dnešního moderního lázeňství.

Dušan Jurkovič se narodil roku 1868 na Slovensku. Byl významným architektem, návrhářem nábytku a etnografem. Jeho dílo se dá zařadit do kategorie secesní architektury. Studoval ve Vídni, jeho práce byla ovlivněna zejména lidovou architekturou. Po první světové válce navrhl první montované domky, kterými chtěl vyřešit problémy slovenského stavebnictví.

Podstatnou část svého životního díla vytvořil zejména v Čechách a na Moravě. Realizoval mnoho projektů, z nichž část byla zaměřena také na architekturu a lázeňské domy v Luhačovicích. Jeho osobitý styl je v tomto městě vidět dodnes – podle jeho návrhu byly například postaveny „Sluneční lázně“ či „Hudební pavilon“, několik vil jako „Vlastimila“ nebo „Jestřabí“ a mnoho dalších staveb. Nemůžeme nezmínit tzv. „Jurkovičův dům“, budovu, kterou Jurkovič přestavěl počátkem 20. století a do dnešní doby tvoří dominantu celého města. Na Slovensku byl tomutu pro Luhačovice významnému muži udělen titul „národní umělec“.

Kdo se již někdy zajímal o Luhačovice nebo vážnou hudbu možná ví, že v tomto lázeňském středisku již řadu let probíhá festival „Janáček a Luhačovice“. Tato akce se zde samozřejmě nepořádá jen tak. Leoš Janáček, světově proslulý hudební skladatel, se narodil roku 1854 v moravských Hukvaldech. V lázních Luhačovice byl častým hostem, za svůj život je navštívil pětadvacetkrát. Místo samotné mu nesloužilo pouze k načerpání nových sil, léčbě a regeneraci, ale dodávalo mu také inspiraci při tvorbě významných děl (např. Liška Bystrouška či Glagolské mše).

Na Janáčkově hudbě je oceňována zejména melodika vycházející z lidové hudby moravských regionů. Pro ty, kteří se chtějí o působení Leoše Janáčka v Luhačovicích dozvědět něco více, je zde k dispozici prohlídková trasa po místech, kde tento velikán pobýval.

První prezident Československé repuliky, filozof a pedagog, nominovaný sedmnáckrát na Nobelovu cenu. Na počest prezidentovy návštěvy při předvolební cestě v červnu roku 1924 byla hlavní ulice přejmenována na Masarykovu.

Český spisovatel, novinář, dramatik. Svou tvorbu začal s bratrem Josefem, známým českým malířem. Jeho díla ovlivnila mimo jiné věda a technika. Ve svých dílech vyjadřoval obavy nad převládnutí moci techniky nad člověkem. Proslavil se například dramaty R.U.R. (ve kterém poprvé zaznělo dnes již celosvětově známé slovo „robot“), Ze život hmyzu nebo Věc Makropulos.

V Luhačovicích pobýval se svoji manželkou, která se zde na počátku 20. let 19. století léčila s nemocnými hlasivkami.

Český malíř tvořící na přelomu 19. a 20. století v období secese (art nouveau). Proslavil se malovanými plakáty, které tvořil pro Divadlo Renesance v Paříži.

V době tvorby slavné Slovanské epopeje – cyklus velkoformátových pláten, na kterých pracoval 18 let – navštěvoval Luhačovice, kde se setkával s Leošem Janáčkem i dalšími významnými osobnosti dané doby.

Divadelní a filmový herec, dramatik, spisovatel a scénárista. S jeho osobou je nerozlučně spjato jméno Jiřího Voskovce, profesního partnera, se kterým začal spolupracovat v Obrozeném divadle.

Jakožto milovník automobilového sportu navštívil Luhačovice v roce 1932, kdy se zúčastnil slavných automobilových a motocyklových závodů.

Nejslavnější český komik, často nazývaný „král komiků“, původem z Liberce, byl ve volném čase mimo jiné i vášnivým sportovcem. V první polovině 20. století ho návštěvníci Luhačovic mohli zahlédnout například na tenisových kurtech, které si velmi oblíbil a v sezoně zde působil i jako trenér. Jako oblíbený a obsazovaný herec často namáhal své hlasivky, kterým pomáhal ulevit právě ve zdejších lázních.

Známý herec, jež exceloval ve filmu v období první republiky. Filmy jako Uličnice, Falešná kočička nebo Kristian či Eva tropí hlouposti, v nichž si po jeho boku zahrála Nataša Gollová, jsou hojně reprízované i takřka 70 let po svém vzniku, aniž by ztratili cokoliv ze svého kouzla. Tento herec a režisér známý z řady legendárních filmů do Luhačovic jezdíval zejména v pokročilém věku, kdy využíval místní léčebné kúry.

Hvězda prvorepublikových filmů, kterou pamatujeme jako rozpustilou Evu z filmu Eva tropí hlouposti, pokrokovou studentku a milovnici trampingu Jiřinu v Příklady táhnou, či majitelku rozpadajícího se hotelu Modrá Hvězda. Do Luhačovic zavítala poprvé jako mladá dívka, aby se zúčastnila luhačovických tanečních závodů. Do místního Lázeňského divadla ji následně několikrát přivedla i její profesní kariéra. Vracela se ale i ve chvílích volna, aby načerpala nové síly do skvělých rolí, kterých za svůj život ztvárnila mnoho.